Právě v tomto čase hrozí napadení chovu čmelíky nejvíce, neboť tomuto roztoči vyhovuje vlhko v kombinaci s teplem. Zapařené peří drůbeže je pro něj úplně nejlákavější.
Zpravidla jde o čmelíka kuřího (Dermanyssus gallinae), což je malý roztoč (do 0,5 mm, po nasátí dvojnásobek), kterého nám do kurníku většinou zavlečou divocí ptáci, zejména vrabci a holubi. Ve dne jsou čmelíci zalezlí ve škvírách a skulinách, v noci lezou na slepice a sají jim krev. Jejich nebezpečnost spočívá hlavně v přenosu některých chorob, například salmonelózy, ale i samotné vysávání krve vede k hubnutí drůbeže, ke snížení produkce vajec a často dochází i k úhynům. Nepatrný cizopasník totiž spořádá opravdu hodně krve (poznáte to při větším zamoření i podle bledých hřebenů slepic) - ostatně - zkuste někdy čmelíky na nějaké plošce rozetřít a budete překvapeni, jak se ty světlé potvůrky rázem promění v sytě rudé čárky...
Likvidace čmelíků není složitá - mně se osvědčuje už řadu let běžný Biolit na lezoucí nebo létající hmyz, který se prodává v každé drogerii. Tím je třeba důkladně vystříkat celý kurník, včetně skulin a spár, a večer je nutno postříkat i samotnou drůběž (prostředek jí při takové jednorázové akci neublíží). Protože i po zákroku zůstanou v kurníku přinejmenším nějaké larvy čmelíků, doporučuji celý postup zhruba po týdnu až čtrnácti dnech zopakovat.
Jako prevence je nezbytné udržovat kurník v čistotě a snažit se co nejvíce omezit přístup divokých ptáků jak do kurníku, tak například ke krmítkům. Naši předkové s úspěchem využívali i přírodních prostředků, jež čmelíka odpuzují, a tak do kurníků dávali třeba listy ořechu, kapradí nebo tabáku a zabíraly i další aromatické rostlinky, jako je fenykl, kmín, mateřídouška, anýz, tymián či máta peprná.
Oba parazité přecházejí i na člověka (proto se Fišerovi v Rumburku tak škrábou), a přesto, že se na nás na trvalo neudrží, je jejich kousání nepříjemné i nebezpečné jak přenosem chorob, tak možností zanesení infekce do rozškrábaných míst na kůži.
__________________________________________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________________________________________________________
Nejprve chci zdůraznit, že napájení je pro drůbež stejně důležité jako krmení. Zásadně používáme pitnou vodu a zároveň se snažíme zabránit slepicím pití z kaluží, potoků, močálů a podobných zdrojů, jež mohou být kontaminované a způsobí drůbeži zdravotní problémy. Nejednou taková nákaza končí i likvidací celého hejna. Podobné dopady však může mít i neudržovaná, znečištěná napáječka s dlouho stojící vodou. Obzvlášť v létě doporučuji nejen častou výměnu vody, ale také její dezinfekci např. cholezolem (dle návodu) nebo hypermanganem (slabě růžový roztok). Podávaná voda by neměla být ani příliš ledová, ani příliš teplá a počítejme se spotřebou zhruba 0,5 litru na kus a den.
Co se týká konkrétně vašeho dotazu: Podle toho, co píšete, dáváte slepicím vodu do nějaké misky nebo jiné nádoby, kterou lze převrátit, a navíc nemáte dostatečnou kapacitu napájení, takže se slepice snaží dostat ke zdroji všechny najednou a tím dojde k převrhnutí nádoby. Doporučuji vám jednak větší počet dostatečně objemných napáječek, nejlépe tzv. kloboukových, kterých je na trhu široký výběr v různých velikostech (od 1,5 do 30 litrů). Tyto napáječky zajistí nejen, že si drůbež vodu nevylije, ale zároveň jejich konstrukce brání vstupování drůbeže do vody a tím jejímu znečištění. Při odchodu do práce napáječky naplňte a umístěte je do místa s celodenním stínem. Při příchodu z práce vodu vždy vyměňte.
Nejprve musím zpochybnit, že vám kuřice "odtáhla" poštolka. Ta si na slepice netroufne. Pokud šlo opravdu o dravce, přichází v úvahu jestřáb nebo vzácně káně. Ochrana proti dravcům je velice složitá (sám mám s jestřáby problémy). Odstřel a odchyt není ze zákona povolen, takže zbývá pouze mechanická ochrana výběhu, spočívající v zavěšení sítě nebo pletiva, a do volného terénu vypouštět slepice pouze pod dohledem chovatele.
Pokud se rozhodnete pro podobnou investici, doporučuji vybudovat voliéru z pletiva, která bude chránit základní výběh shora i z boků. Ještě pravděpodobnější, než létající škodná, je totiž stále se rozrůstající řada škodné "pozemní" (poznáte to snadno - dravec slepici neunese, takže najdete její torzo - šelmy naopak drůbež vždy odvlečou). K tradičním domácím lovcům, jako je liška nebo kuna, totiž v posledních letech přibyli zavlečení predátoři, zejména norek americký a psík mývalovitý. Opatříte-li voliéru bytelnou petlicí a dobrým zámkem, ochrání váš chov i před stále častějšími útoky dvounohých pobertů...
___________________________________________________________________________________________________________________________________
Nerad oponuji názorům řady kolegů, kteří opravdu tvrdí to, co píšete ve své otázce, ale ve skutečnosti má zbarvení drůbeže na ochranu proti dravcům pramalý vliv. Ostatně - podívejte se na perfektní krycí zbarvení kořisti dravců ve volné přírodě, jež jim většinou nepomůže. A to (na rozdíl od slepic) dokáží koroptve, bažanti, zajíci a různí hlodavci v případě potřeby znehybnět a splynout tak dokonale s okolím. Ostatně - mně letos jestřáb zlikvidoval 2 kusy - bílou a černou plymutku a podobně je na tom řada mých přátel.
A tak si pořiďte slepičky, které se vám líbí, a zajistěte jim takovou ochranu, jaká je v podmínkách vašeho chovu možná (zavěšená síť, dohled apod.). Jiná pomoc neexistuje, protože ne nadarmo se říká: Má zrak jako ostříž...
Mám druhým rokem plymutky bílé, jsou krásně narostlé, ale čekala jsem, že vzhledem k velikosti budou mít větší vejce. Teď mají kolem 57 g, staré slepice (křížené žluté) mají vejce kolem 66 g.
VELIKOST A BARVA VAJEC
Hned na začátku Vás musím pochválit - z pohledu užitkovosti jste si vybrala nejlepší barevný ráz plymutky. Plymutka bílá totiž běžně snáší 180 až 220 vajec za rok o hmotnosti 55 - 60 g, což je standard. Takže vidíte, že i Vaše plymutky jsou v normě. Ostatně - i lehká plemena, chovaná vyloženě pro vejce (leghornky, vlašky, minorky apod.), snáší rovněž kolem 200 vajec o úplně stejné hmotnosti. Křížené slepice ať Vás nematou - u kříženců se často objevuje tzv. kladný heterozní efekt, což je ve Vašem případě výrazně nadstandardní hmotnost vajec.
ALE: Plymutka je polotěžká slepice s kombinovanou užitkovostí (maso, vejce), takže Vám o trochu menší vajíčka bohatě vynahradí svojí hmotností, a tedy množstvím kvalitního masa. Například u kohouta plymutky bílé se běžná hmotnost pohybuje kolem 5 kg, u slepice pak kolem 3,5 kg (pro zajímavost - výše zmíněná lehká plemena mají hmotnost o třetinu až polovinu nižší).
Chci upozornit, že hmotnost vajec nelze ovlivnit ani kvalitou, ani množstvím krmiva - je dána geneticky. Co ale krmný režim ovlivňuje výrazně, to je množství snesených vajec.
A ještě k otázce Marka Zemana k barvě vajíček. To, že bílá slepice snáší vždy bílá vejce a barevná hnědá vejce, je často šířený a bohužel i "odborníky" publikovaný nesmysl. Paní Štěpánka by jistě potvrdila, že její bílé plymutky snášejí hnědá vajíčka, neboť VŠECHNY barevné rázy plymutek mají vejce hnědá. A naopak - například všechny barevné rázy vlašek a minorek (včetně černých!) snášejí vajíčka bílá. Takže - dochází i k absurdním jevům, kdy plymutky koroptví snášejí hnědá vejce a vlašky koroptví vejce bílá. Jde tedy o stejný barevný ráz, a přitom vejce mají různá, neboť barvu skořápky určuje pigmentová dispozice a genetické založení jednotlivých plemen a nikoliv barva peří.
Miroslav Pour, Skřivany
______________________________________________________________________________________________________________________
Jakub Šedivý MCH, Plzeň
Dobrý den velmi rád bych se vás zeptal zda by bylo možné na jaře příštího roku odkoupit násadová vajíčka z kvalitního chovu plymutek bílých.Násadová vajíčka by měla být z exteriérově kvalitního chovu.Předem děkuji za vaši odpověd. S chovatelským pozdravem J.Š.
KDE ZÍSKAT KVALITNÍ NÁSADU
Posílám ti, Jakube, také chovatelský pozdrav a rada je jednoduchá: nejkvalitnější vajíčka získáš vždycky od chovatele, který má uznaný plemenný chov - v případě plymutek bílých jsou to přátelé Těšínský, Michálek a Řeháček. Veškeré kontaktní údaje najdeš v rubrice NAŠE PLYMUTKY, kde jsou všechny plemenné chovy uvedeny.
Přeji ti hodně chovatelských úspěchů a až budeš mít nový chov pohromadě, nezapomeň se nám pochlubit - rádi tvé fotografie zveřejníme na našich webových stránkách.
Miroslav Pour, Skřivany
______________________________________________________________________________________________________________________
Karel Plaváček, Praha 8
Co je to vlastně vápenka? Jak ji léčit? Kolega mi poradil, ať smočím nohy v naftě, mně se to ale zdá trochu drastické. Existují i jiné metody léčení?
VÁPENKA A JEJÍ LÉČBA
Vápenka neboli knemidokoptóza je onemocnění, způsobené roztočem (Cnemidocoptes mutans) a hrozí zejména mladé drůbeži do 1 roku věku, která nemá ještě dostatečně tvrdý povrch běháků. Parazit totiž napadá kůži a povrchové šupiny běháků, v nichž vytváří spleť chodbiček. Takto narušené běháky zbytní, dostanou světle šedé zabarvení (odtud název vápenka) a dochází k odpadání odumřelých kousků povrchu běháků, v těžkých případech i k rozpadu prstů. Roztoč je navíc schopen přežívat i mimo tělo drůbeže, a tak je nákazou ohroženo celé hejno.
Léčba není příliš složitá - důležité je zahájit ji včas a nenechat chov masivně zamořit. Vámi zmiňovaná nafta byla a leckdy ještě je opravdu používána, ale vzhledem k její výrazné toxicitě ji nedoporučuji. Úplně stejně a navíc bez vedlejších účinků vám poslouží například obyčejný stolní olej, případně jakýkoliv mastný krém (i když ten se hůře aplikuje). Jde totiž o to, aby se neprodyšně uzavřel celý povrch běháků i chodbičky, v nichž žije roztoč - toho zamezení přístupu vzduchu zahubí. Zároveň mastnota zvláční pokožku a ostré kousky odumřelé kůže přestanou slepici trápit. Mastnou koupel běháků (cca 10 minut, aby se olej dostatečně vsákl) je třeba zhruba po týdnu zopakovat a po dalším týdnu znovu - na závěr je nutno běháky ošetřit účinným dezinfekčním prostředkem (např. Arpalit, Bio Kill apod.), a to nejlépe na noc, aby si jej slepice při pohybu ve výběhu a při hrabání nesetřely.
Tím ovšem zlikvidujeme pouze roztoče, "zabydlené" v běhácích, jenže zdroj nákazy je v celém okolním prostředí. Je tedy třeba vydezinfikovat kurník, zejména hřady, a je-li to technicky možné, ošetříme postřikem alespoň nejexponovanější části výběhu (okolí krmítek a napáječek, stíněný přístřešek a další místa, kde se drůbež často shromažďuje).
Nejúčinnější prevencí je i v tomto případě udržování čistoty a pravidelné sledování zdravotního stavu drůbeže.
Zdravě našlapující slepičky vám přeje
Miroslav Pour, Skřivany
______________________________________________________________________________________________________________________
Jar. Skuhravý, Opava
Slepice mi v zimě skoro nenesou, ale plymutky prý nesou celý rok stejně. Je to pravda?
VEJCE V ZIMĚ
V zimě snižují snášku všechny slepice, bez ohledu na plemeno - tedy včetně plymutek. Míru tohoto snížení ale můžeme výrazně ovlivnit. Je třeba zateplit kurník - ne však tak, abychom zároveň zvýšili vlhkost, protože vlhké teplo je horší, než suchá zima (dýchací potíže, rýma, plísně atd.). Výrazný vliv na užitkovost má také světelný režim - tj., že umělým osvětlením prodlužujeme nosnicím den. Doporučuji rozsvítit slepicím spíš ráno asi 2 - 3 hodiny před rozedněním - pokud budete svítit večer, může pak náhlé zhasnutí slepice dezorientovat. Neprodlužujte světlo o víc hodin, než jsem uvedl - slepice pak budou unavené a projeví se to negativně mj. i na snášce. V krmné dávce musíme zvýšit podíl uhlohydrátů (zdroj energie), což zajistíme zvýšeným podílem kukuřice. V neposlední řadě musíme zajistit slepicícm dostatek pohybu třeba tím, že jim do hrabaniště ukryjeme pár hrstí obilí nebo zadiny, aby měly motivaci pro usilovné hrabání, čímž se zahřejí. Nezapomínejte ani na dostatečné napájení - je třeba stále dohlížet na to, zda není voda v napáječce zmrzlá - v případě, že ano, ihned zajistíme přísun vody nové. Nemáme-li možnost kontrolovat vodu po delší dobu, umístíme napáječku do místa, kde tolik nemrzne nebo se vybavíme vyhřívanou napáječkou, které už jsou i na našem trhu.
Miroslav Pour, Skřivany
______________________________________________________________________________________________________________________
p. Kohoutek
Dá se slepice rozkvokat? Myslim tím plymutku bílou. Někde jsem četl, že to jde, když se jim nedává celý týden nic jiného, než ječmen. Je to pravda? A poradíte mi ještě nějaký způsob, prosím?
VYVOLÁNÍ KVOKAVOSTI
Jednoduše řečeno - pravda to není a neporadím vám ani jiný způsob, protože zkrátka neexistuje. Slepici prostě uměle rozkvokat nejde, dá se pouze v některých případech nejrůznějšími "fintami" přimět kvokající slepice k sezení na vejcích - z většiny těchto "fint" však nemají ani chovatelé a už vůbec ne ochránci zvířat žádnou radost.
Mohu vám ale poradit využití hedvábniček, což je plemeno s velmi vyvinutou kvokavostí. Hedvábnička vám dokáže vysedět i kuřata plymutky bílé - ostatně - na roli "náhradní matky" je zvyklá třeba od myslivců, kteří ji hojně využívají při odchovu bažantů. Přiměl je k tomu fakt, že bažantí slepice, která ve volné přírodě jako kvočna bez problémů funguje, v zajetí tuto schopnost ztrácí.
Chutná-li vám pivo, jistě víte o lepším uplatnění ječmene, než jsou marné pokusy o vyvolání kvokavosti :-)
Miroslav Pour, Skřivany
______________________________________________________________________________________________________________________
Libor Kusý
Dobrý den,máte hezké stránky a zaujala mne hodně i tahle vaše poradna. Já mám dotaz, kterému se třeba zasmějete, ale už docela dlouho mi to vrtá hlavou: Proč se mluví jen o slepičí polévce a prodávají se jen slepice? Kam se podějou kohouti nebo jich je tak málo? Nezlobte se,že vás zdržuju takovou blbostí :-)
SLEPICE NA POLÉVKU
Nemusíte se vůbec omlouvat - i já kolikrát přemýšlím nad nějakou "blbostí" z jiného oboru a pídím se po odpovědi :-)
Kohouta na polévku opravdu v obchodě nekoupíte - máte šanci jen od drobného chovatele, příp. na nějakém trhu, kde chovatelé prodávají své produkty. Ve velkochovech se provádí tzv. sexování - tj. přebírání jednodenních kuřat podle pohlaví, přičemž pro další chov se nechávají pouze slepice, z nichž jsou v dospělosti nosnice a zajišťují produkci vajec. Když se slepice tzv. vynesou (produkce vajec klesá), dodávají se na trh právě jako "slepice na polévku".
Jiná je situace u tzv. brojlerů - tj. drůbeže, vyšlechtěné speciálně na maso. Tam přicházejí na trh slepice i kohouti pod jednotným označením "kuře".
Takže - jíte-li kuřata, zcela jistě už jste kohouta ochutnal, pokud byste chtěl okusit "kohoutí polévku", obraťte se na nějakého drobného chovatele - každý z nich tu a tam kohouta vyřazuje.
Miroslav Pour, Skřivany
_________________________________________________________________________________________________________________________________
Jaromír K.
Prosím vás,jaký význam má kohout u slepic,pokud nepotřebuju mít oplozené vejce. Je nějak podloženo,že slepice nesou víc či míň? Ohledně hierarchie a pod. je mi vše jasné a počet slepic na jednoho kohouta taky. Jen jestli máte poznatky ohledně snůšky a třeba kvokavosti v přítomnosti kohouta. Díky JK
KOHOUT V HEJNU
Pokud, jak píšete, nepotřebujete oplozená vejce, nemá kohout v hejnu z pohledu užitkovosti prakticky žádný význam. Na snůšku může mít vliv, pokud je kohoutů v hejnu víc, než doporučený poměr (dle typu plemen) - slepice jsou pak kohouty obtěžovány natolik, že nemají prostor na žádoucí výživu a mohou nést méně. S kvokavostí přítomnost kohoutů vůbec nesouvisí.
Obecně se dá říci, že pokud chováte slepice pouze kvůli vejcím, je lepší kohouta nezařazovat do hejna vůbec. Hlavně proto, že oplodněné vejce má nižší trvanlivost, než vejce neoplodněné, a páření "pro radost" drůbež (na rozdíl od nás :-) nezná.
Miroslav Pour, Skřivany
_________________________________________________________________________________________________________________________________
Renata Jirásková, Náchod
Dobrý den chtěla jsem se zeptat. Mám rok staré slepičky a teď na jaře jsem si všimla, že jim začalo mizet peří vzadu. Čím by to mohlo být? Slepičky snáší, vypadají spokojeně, výběh mají dostatečně veliký a každý den je pouštím na zahradu. Krmím jednou denně běžným způsobem a přidávám jim drcené skořápky do jídla. Děkuji za radu.
SLEPICE ZTRÁCÍ PEŘÍ
S jevem, který popisujete, mají největší problémy ve velkochovech, což sice není váš případ, ale obdobné dotazy dostávám zejména od lidí, kteří kupují tzv. vynesené nosnice od velkých producentů vajec.
Slepice hlavně v zimním období nebo v chovech bez venkovního výběhu mají nedostatek bílkovin a řeší to pak vzájemným vyzobáváním zejména nově rostoucích pírek v zadní části těla, která se pro ně stávají náhradním zdrojem bílkovin. Postupně bohužel toto "nouzové řešení" přerůstá ve zlozvyk, takže se slepice často oklovávají i v době, kdy už jim nic nechybí.
Jevu lze předejít obohacením zejména zimní stravy o bílkovinné složky, například tvaroh nebo kysané mléko.
Osvědčuje se holá místa po oklování nastříkat tzv. tekutým obvazem s dehtem. Jednak je to dobrá dezinfekce a hlavně - pach dehtu slepice odrazuje od dalšího napadání.
Píšete, že slepice mají výběh a pouštíte je na zahradu - to je ideální - slepice si bílkoviny venku najdou a se vzájemným ozobáváním s velkou pravděpodobností postupně přestanou.
Stále hezky opeřené slepičky vám přeje
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Petr Suchý
Dobrý den. Na výstavě jsem zakoupil kmen Plymutek Bílých 1,3. Ročík 10. Těšil jsem se na domácí vajíčka, ale zatím nic. Prosím, jak se dá poznat stáří slepic a kdy by měly začít se snášením vajec. Děkuji.
JAK PŘEMLUVIT PLYMUTKY KE SNÁŠENÍ
Plymutky (a bílé zejména) není třeba ke snášení přemlouvat - jsou to skvělé nosnice, budete spokojen - dejte jim ale čas.
Slepice totiž nemají příliš rády stěhování. Zkušení chovatelé vám potvrdí, že i pouhá účast na výstavách je stojí kromě jiných nákladů i výrazný pokles užitkovosti. Je třeba si uvědomit, že přestěhováním slepice mění prostředí, podmínky, samotného chovatele, skladbu a režim krmení a podobně. To vyvolává u slepic šokový stav (někdy se projeví i ztrátou peří v krční partii) a po dobu jeho trvání nenesou. Trvá to tak tři týdny až měsíc. Potom vám začnou slepice nést a můžete se těšit na více než 200 vajec ročně od každé. Doporučuji krmit směsí pro nosnice (je běžně k dostání), ktero před podáváním navlhčete, aby nepřišly vniveč složky, obsažené v prašné části směsi. Jako zdroj bílkovin můžete přidávat i kuchyňské zbytky.
A ještě k dalším otázkám: pokud máte slepice z výstavy, mají určitě kroužky, na nichž najdete údaj o roce líhnutí. Vzhledem k tomu, že se líhne zpravidla na jaře, odvodíte si poměrně přesné stáří slepic.
Spokojený chov vám přeje
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Jiří Staněk
Jaké množství zrní je vhodné pro 1 slepici na 1 den?
DÁVKA ZRNÍ PRO SLEPICE
Množství denní dávky zrní je odlišné podle toho, zda jde o lehké, polotěžké nebo těžké plemeno slepic. Existují sice orientační tabulky, ale já vám doporučuji řídit se jednoduchým pravidlem, které se osvědčuje nejen většině současných chovatelů, ale řídily se jím i generace před námi:
Dávejte tolik zrní, kolik vaše slepice zkonzumují za 20 minut. Ideální je takové množství, že pár zrnek zbude. Není dobré, když slepice vše sezobou a rozhlížejí se "z hladu", chybou jsou také velké přebytky, které se pak znehodnotí a mohly by i ohrozit zdravotní stav slepic.
Takže - pár pokusů a budete vědět i bez přesné váhy naprosto přesně, kolik zrní potřebují právě ty vaše slepičky.
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
B. Slabý
Povodeň nám zatopila zahradu i kotce a kurník. Slepice jsme zachránili, ale teď nevím, jestli je můžu dát zpátky, když se varuje, že může být všechno kontaminované. Můžete mi poradi? Děkuji.
KURNÍK PO POVODNI
Tenhle problém řeší v současné době hodně chovatelů a vůbec vám nezávidím. Nicméně - slepice můžete do kurníku vrátit. Je ovšem třeba jej mechanicky vyčistit a nechat co nejvíc vyschnout, protože vlhké prostředí je živnou půdou pro bakterie. Z toho důvodu doporučuji i vydezinfikovat kurník například chlorovým vápnem nebo jiným účinným prostředkem.
Co se týká zahrady nebo výběhu, je dobré na ně vypustit slepice až po pořádném dešti, což při průběhu letošního léta není problém.
Pokud vám povodeň zaplavila také krmení, zde doporučuji je slepicím rozhodně nedávat a vyhodit ho. To může být opravdu kontaminované.
Spokojený chov bez záplav přeje
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Cibulková
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na délku sezení slepice na vejcích. Děkuji a přeji hodně zdraví a pohody.
DÉLKA SEZENÍ SLEPIC
Sezení na vejcích (období tzv. kvokavosti) trvá v průměru 21 dní a závisí na velikosti vajec - menší vejce mohou sezení zkrátit o zhruba 1-2 dny, větší naopak o stejný čas prodloužit, a také na teplotě, která v daném období (a v prostředí sezení) panuje.
Ještě poznámka - uvažujete-li o líhnutí kuřat v tomto období, příliš vám to nedoporučuji, protože takhle pozdní kuřata už se nestihnout dostatečně vyvinout.
Přeji Vám všechno dobré
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Jiří Gessner
Zdravím Vás pane Poure, rozhodl jsem se po přestěhování na venkov věnovat se chovu drůbeže. Krom kachen a husí i slepic nosného plemene. Myslíte že Plymutky jsou vhodné i pro začátečníka? Po mém "soukromém" výběrovém řízení :-) mě toto plemeno zaujalo nejvíce...
PLYMUTKY PRO ZAČÁTEČNÍKA
Také Vás zdravím, pane Gessnere. Plymutky jsou rozhodně vhodné i pro začátečníka. Už jenom tím, že jsou odolné vůči povětrnostním vlivům (proto dostaly kdysi jméno "Plymouth Rocks" - "Plymutské skály"), nejsou příliš létavé (stačí nižší oplocení, než u jiných plemen) a hlavně - mají-li dostatečně velký výběh, dokáží si samy obstarat hodně potravy, takže "přežijí" i případné začátečnické chyby při krmení.
Pokud Vám jde o nosnost, v tom případě doporučuji plymutky bílé, jež mají co se týká vajec nejvyšší užitkovost (více než 200 ks).
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Jindra Tomanová, Mikulovice u Jes.
Dobrý den. Chtěla jsem se zeptat: máme mladé slepičky a jedna pořád jako by šťukala a lapá po dechu a těžko dýchá - má otevřený zobák, nevíme si s tím rady. Žere jako ostatní. Děkuji.
DÝCHACÍ PROBLÉMY SLEPIC
Váš dotaz je spíš na veterinárního lékaře, protože příčin popisovaného jevu může být celá řada - od nejbanálnější rýmy po závažné onemocnění dýchacích cest. V každém případě doporučuji se slepičkou dojít k veterináři, protože i rýma je u drůbeže nakažlivá a mohlo by vám onemocnět celé hejno. Při včasném zásahu se vám slepice velmi rychle uzdraví, protože dnes existuje už celá řada velice účinných léčebných preparátů.
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Jiří Gessner
Zdravím Vás pane Poure a děkuji za Vaši odpověď. Mám ještě jeden dotaz. Snese se více plemen nosnic v jednom výběhu? Jde mi o plymutky a leghornky. Je to možná hloupá otázka, ale jak je to s kohoutem atd. ..?
VÍCE PLEMEN VE VÝBĚHU
Pane Gessnere, není hloupých otázek! Například ta vaše je velice důležitá, pokud byste měl chovné hejno. Tam by samozřejmě musela být plemena od sebe oddělena, jinak by docházelo k nežádoucímu křížení.
Máte-li však na mysli chov užitkový (produkce vajec), se smíšeným hejnem není problém. Při zařazení kohouta pak doporučuji zvolit kohouta leghornky, protože jde o lehké nosné plemeno, zatímco plymutka je polotěžká a kohout by leghornky příliš vyčerpával a mohlo by dokonce docházet k jejich poranění (odřená záda a pod.). Naopak - lehký kohout leghornky si i s plymutkami lehce poradí.
Úspěšný chov přeje
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
P. Chalupa
Letos je nějaký divný léto, najednou mi teď slepice nenesou. Už jsme myslel, že zanášej, ale stěžujou si i jiný. Mám 8 slepic a tak za 2 dny jedno vajíčko. Není to nemoc nějaká? Děkuju.
SLEPICE NENESOU
Pane Chalupo, o nemoc nejde - podobné problémy teď máme všichni. Jde o důsledek horkého počasí, které tráví slepice většinou ve stínu a nesbírají potravu. Jistě jste si všiml, že máte i menší spotřebu krmiva. Nedostatečná výživa se pak samozřejmě promítá do užitkovosti. Uvidíte, že s ochlazením "nemoc" odejde.
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
S.Kočica
Dobrý den, obracím se na vás o radu: chovám plymutky bílé druhým rokem a letos jsem nalíhnul kuřátka. Odchov kuřat bez problémů, z kohoutků jsem vybral 2 fešáky a tady je problém - na zádech mají na peří takový žlutý nádech. Prosím vás, dělám něco špatně, nebo až se přepelichají, tak to zmizí? Krmení jsem jim dával směs K1, pak KZK a teď už jen pšenici. Děkuji vám za radu i za odpověď.
ŽLUTÝ NÁDECH PEŘÍ
Pane Kočico, jde o poměrně častou genetickou vadu, které lze předejít pouze tím, že při výběru kuřat pro chov budete zažloutlé kusy vyřazovat a tím postupně chov čistit. Někdy však nezbude, než líhnout z vajec od jiného chovatele, neboť ve vaší genetické řadě může být zažloutlé peří neodstranitelné. Skladba krmení, kterou jmenujete, je v pořádku - u bílých kusů se pouze nedoporučuje podávat větší dávky kukuřice, ta zbarvení do žluta výrazně ovlivňuje. Přepeřením se situace nezlepší - naopak - čím bude drůbež starší, tím bude žluté zbarvení zřetelnější.
Chci vás ovšem uklidnit, že nejde o velkou vadu - i na výstavách při posuzování ji hodnotíme v pozici peří u charakteristiky zbarvení jako mírnou, protože se prostě u bílého barevného rázu běžně vyskytuje.
Mnohem závažnější vadou, co se zbarvení týká, je černé pepření v peří ocasu. Takové kusy doporučuji opravdu důsledně vyřazovat.
Hodně trpělivosti přeje
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Pali Seman
Dobry deň mam nejake otazky vzhľadom na chov plymutiek: mam už skoro dospele, ale nie su rovnakeho vzrastu. Neviem, či je to dedične, alebo nejaka choroba. Mam tam pekne kusy, ale su tam aj ako by boli mladšie. Neviem, či som urobil ja chybu. Za odpoved dakujem a prejem veľa štastia a uspechov v chove. S pozdravom Pali Seman
NESTEJNÝ VZRŮST PLYMUTEK
Jde o poměrně častý jev. Jednou z příčin nestejného vývoje jedinců mohou být genetické dispozice, jež nikterak ovlivnit nemůžete.
Druhou a častější příčinou je chovatelská chyba při krmení. Spočívá v tom, že máte příliš krátké krmící korýtko, k němuž se vejde jen omezený počet nejagresivnějších slepic a na ty ostatní buď zbude krmení málo nebo jen přebrané zbytky, jež nemají odpovídající výživnou hodnotu.
Doporučuji tedy buď delší krmítko nebo spíš několik korýtek, mezi nimiž pak slepice přebíhají a mají rovné šance se plnohodnotně nasytit.
Co se týká vašeho současného hejna, v dospělosti se vzrůst jistě dorovná, ale musíte počítat s tím, že zatímco vyspělejší jedinci začnou nést už letos, u těch slabších se můžete dočkat snášky až na jaře.
Plymutky "jako jeden muž" vám přeje
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Jana Smetanová
Čím je nejlepší krmit plymutky? Je nejvhodnější krmná směs? A je vhodná N1?
KRMIVO PRO PLYMUTKY
Skladba krmiva u drůbeže (a tedy i u plymutek) by měla odpovídat hlavnímu cíli chovu. Jestliže vám jde o vejce pro spotřebu, doporučuji ráno krmit tzv. měkkou míchanicí, v níž můžete zužitkovat i kuchyňské zbytky, strouhanou řepu, vařené brambory, syrovou strouhanou mrkev a podobně. To zasypeme směsí N1 (je opravdu velice vhodná) a promícháme. Pokud chceme z vajec líhnout kuřata, kuchyňské zbytky vyloučíme, neboť jsou bohaté na bílkoviny a ty pak snižují líhnivost.
Večer pak doporučuji podávat směs pšenice a kukuřice v poměru 2:1. V zimě můžeme podíl kukuřice zvýšit, neboť je výživnější a máme jistotu, že drůbež nebude v dlouhých nocích strádat hladem. V této souvislosti připomenu, že pro zvýšení užitkovosti je dobré v zimním období slepicím prodlužovat den umělým osvětlením - nejlepší je opatřit osvětlení kurníku časovým spínačem, který nastavíme tak, aby se světlo zapínalo zhruba hodinu před rozedněním a pak přešlo plynule ve světlo denní.
Velmi důležité je také napájení - hlídejte, aby měla drůbež stále dostatek vody, a počítejte s tím, že v zimě napáječky zamrzají. Doporučuji do vody přidávat maličko octa, což je prevence před onemocněním koksidiozou zejména u mladé drůbeže.
Stále syté slepičky Vám přeje
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Jana Smetanová
Jak je to se zabarvením zobáku a běháku u černých plymutek? Může být u slepic tmavý zobák nebo je ideál čistě žlutý? Běháky musí být žluté nebo je tam přípustné tmavší zbarvení?
BARVA BĚHÁKŮ A ZOBÁKU
Ideální je samořejmě žluté zbarvení zobáku i běháků, ale u černých plymutek (hlavně u slepic) se toho dosáhne pouze výjimečně, takže jsou částečná tmavší místa tolerována. Při výběru chovných kusů ale doporučuji preferovat co nejvíce žlutě zbarvené zobáky a běháky, aby se vada u příštích generací neprohlubovala.
Miroslav Pour, Skřivany
Jiří Dudek
Dobrý den, přečetl jsem si pozorně vaše příspěvky, ale přesto mi to nedá nenapsat. Mám totiž od května z velkochovu plymutky modré a zatím stále nenesou. A to už při odběru byly minimálně 3 týdny staré. Takže je to už 8 a půl měsíce. Krmím pšenicí, kukuřicí, směsí pro nosnice, výběh 2 tis. m zatravněné plochy.Mám jich 12 ks. Vypadají skvěle, mají se skvěle, ale přesto skvěle nenesou. Co mi poradíte?
A NENESOU A NENESOU
Pane Dudku, nechci s vámi polemizovat - k tomu mi chybí dostatek informaci o vašich slepicích, ale pokud jste drůbež kupoval ve velkochovu, skoro bych se vsadil, že nemáte plymutky modré. Ty by totiž byly vzhledem na zákonité štěpení kuřat na modré, bílé a černé jedince pro velkochov velice ztrátové a osobně u nás nevím o žádném velkochovu, který by se plymutkami modrými zabýval. Spíš půjde o nějakého hybrida (křížence) a pak je otázka, pro jaký účel ho velkochov šlechtil. Pokud jde o masné plemeno, může být opravdu snáška mizivá. Další možností je přítomnost nějakého cizopasníka v hejnu (např. čmelíka - to byste poznal podle bledších hřebínků nebo podrobnější prohlídkou peří), případně o onemocnění slepic - to by posoudil nejlépe veterinář. No a konečně - slepice vám mohou také zanášet. Tuto možnost si ověříte tak, že ohledáním zjistíte v kloakách slepic přítomnost vajíčka a snůška přesto bude nulová. V takovém případě doporučuji nechávat slepice zavřené, dokud vejce nesnesou, a pak je teprve pustit do výběhu. Někdy se stává i to, že slepice konzumují vejce samy - to poznáte podle toho, že mají zobáky znečištěné od žloutku. Tento jev většinou signalizuje nějakou chybějící složku v potravě, což ale ve vašem případě skoro vylučuji, protože krmíte správně.
To jsou možnosti, které mě napadají takhle na dálku, nicméně - musím vás ubezpečit, že letos se snáškou není spokojena celá řada chovatelů (včetně mě). Přisuzujeme to podivnému vývoji počasí, protože každé změně se slepice musejí přizpůsobovat a to je stojí energii, kterou by jinak věnovaly tvorbě a snášení vajec.
Ať brzy nevíte, co s vajíčky, vám přeje
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Zuzana Nová, Jablonná
Prosím o sdělení, v jakém stáří je nejvhodnější doba ke kroužkování plymutek velkých.
KDY KROUŽKOVAT?
Kroužkování drůbeže nelze stanovit podle stáří, ale je třeba se řídit vzrůstem každého jedince. Pro kroužkování plymutek velkých jsou určeny kroužky č.20 pro slepice a č.22 pro kohouty. Kroužkovat bychom měli ve chvíli, kdy jde konkrétnímu jedinci kroužek bez větších potíží nasadit, ale zároveň není natolik volný, že bude z běháku padat. To se musí bohužel zkoušet a nezřídka se stává, že jednotlivé kusy kroužkujete individuálně v různých termínech, protože někteří jedinci jsou více a jiní méně vzrostlí.
Přeji vám šťastnou ruku při kroužkování.
Miroslav Pour, Skřivany
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Jaromír K.
Dobrý den pane Pour. Jelikož jsem si přečetl vaše rady ostatním chovatelům, včetně té mně, ať začátečníkům, tak pokročilým chovatelům, můžu říct, že jste opravdu člověk znalý veškeré problematiky ohledně slepic. Mám na vás tedy dotaz, který není z těch jednoduchých. Jednou jsem se jako řemeslník dostal k jedné starší rodině, kde jejich příbuzný dělal údajně výzkum ohledně drůbeže a prý zjistil, že při krmení řepou dochází k zastavení snůšky u slepic. Máte o tom také nějaké informace, popř.co za látku to způsobuje? Protože můj otec vždy tvrdil, že řepa začíná být od března jedovatá. Může to být myšleno jako krmení v tuto dobu? Předem děkuji za odpověď. JK
KRMNÁ ŘEPA
Pane Jaromíre, podobně rezolutní závěry, jako onen chovatel-výzkumník a váš pan otec nemohu potvrdit.
Domnívám se, že souvislost mezi krmením řepou a nízkou snáškou může pramenit z toho, že chovatel podává slepicím řepu ve větších objemech vůči ostatním složkám krmení, zejména jadrným. Řepa sice zvíře zasytí, ale protože není příliš vydatná (obsahuje až 90% vody), může vést k podvýživě a z ní vyplývající nízké snášce. Řepu bychom měli používat pouze jako doplněk stravy – v zimě někteří chovatelé zavěšují půlené bulvy, aby se slepice při jejich oklovávání zahřály.
Co se týká jarní „jedovatosti“ řepy, tam vidím příčinu ve špatném uskladnění, v jehož důsledku jsou bulvy napadeny plísní nebo hnilobou. Takovou řepu samozřejmě slepicím nepodáváme, neboť by mohla opravdu negativně ovlivnit jejich zdravotní stav.
Úspěšný rok 2012 přeje Vám i ostatním chovatelům
Miroslav Pour, Skřivany
Bojovat se škodnou není snadné - ze vzduchu nejčastěji škodí jestřáb (vlevo), po zemi útočí i šelmy do nedávna neznámé, např. psík mývalovitý (vpravo), i když "stará dobrá" liška stále ještě vede...
Čmelík kuří
Blecha slepičí
Příklady kloboukových napáječek, další najdete
